Sortiment

VELKOOBCHOD OVOCE A ZELENINY

“Význam ovoce, zeleniny i bylinek je v naší stravě nenahraditelný.”

 

OVOCE – ZDROJ ZDRAVÍ

V racionální výživě člověka má nenahraditelnou úlohu.
Podle statistických údajů je však současná spotřeba ovoce u nás nedostatečná a řadíme se tak na 17. místo na světě, což se odráží i na nepříznivém zdravotním stavu našeho obyvatelstva.

Ovoce obsahuje látky důležité pro výživu. Jejich předností je nízká energetická hodnota. Přitom obsahují látky potřebné pro životní pochody v organismu a pro jeho zdravý vývin.

Podstatnou část tvoří voda (70 – 95 %). Kromě vody obsahuje organické kyseliny (citrónovou, jablečnou, vinnou), sacharidy (glukózu, fruktózu, sacharózu), dusíkaté látky, vlákninu (celulózu), pektinové látky, minerální látky, vitamíny, flavonoidy, antioxidanty, rostlinné pigmenty, enzymy, látky aromatické a chuťové. Mnohé z nich jsou rozpustné ve vodě a tvoří ovocnou šťávu. Nejvíc draslíku mají meruňky, vápníku a hořčíku jahody a maliny, železa jablka, hrušky a černý rybíz.

ZDRAVOTNÍ VÝZNAM OVOCE

Nejčastěji se zdůrazňuje obsah vitamínu C. Řídí mnohé chemické procesy, posiluje imunitní systém a celkově povzbuzuje organismus. Velmi bohaté na vitamín C jsou šípky, černý rybíz, jahody, acerola, kiwi, černý bez, rakytník řešetlákový.

Důležitý význam mají i rostlinné pigmenty, jako je beta-karoten (provitamín A), známý svým výrazným protinádorovým účinkem. Nacházíme ho v červeném a oranžovo-žlutém ovoci (šípky, meruňky, broskve, mango, ananas).

Antokyanidiny – voděrozpustné modré, fialové a červené pigmenty (jahody, maliny, třešně, černice, borůvky, grepy, černé rozinky), potlačují syntézu cholesterolu. Proto jmenované ovoce poskytuje ochranu i proti srdečním chorobám.

Draslík reguluje hospodaření s vodou a solí v organismu. Ztráta tělesných tekutin pocením se dá znovu vyrovnat konzumací většího množství ovoce a osvěžujících ovocných šťáv.

Zdravotní význam ovoce spočívá i v regulaci činnosti trávicího ústrojí, hlavně působením vlákniny, pektinových látek a některých organických kyselin. Doporučuji denně sníst minimálně jednu porci ovoce, samozřejmě v syrovém stavu.

Citrusové plody mají četné zdravotní přínosy. Představují dobrý zdroj dostupných sacharidů, obsahují významné množství dietní vlákniny a jsou vynikajícím zdrojem vitamínů a minerálů.

Konzumace citrusů je výhodná u lidí, kteří jsou vysoce ohroženi nedostatečnou dietou a také může být přínosná pro ty, kteří se rádi přejídají a trpí obezitou, dále také u chronických onemocněních se vztahem k výživě jako jsou například cukrovka a srdeční onemocnění. Citrusy jsou například ideální složkou diety s nízkým obsahem tuků nebo sodíku. Mnoho dietetiků a zdravotnických odborníků učí o propojení diety a zdraví, z čehož vyplývá význam konzumace vyvážené a pestré stravy.

Během několika posledních let je kladen důraz na zvýšený příjem ovoce a zeleniny pro celou skladbu populace včetně malých dětí, adolescentů, dospělých i starých lidí. Citrusové plody by měly být součástí dobře vyvážené zdravé stravy. Nejenom, že poskytují esenciální nutriční faktory, ale také chrání organismus proti nemocem.

ZELENINA

Zeleninou rozumíme jedlé části rostlin, většinou jednoleté či dvouleté, které se používají buď čerstvé, nebo různě kuchyňsky upravené.

Zeleninu rozdělujeme podle:

  • používané části rostliny na košťálovou, kořenovou, listovou, luskovou, plodovou, cibulovou, stonkovou, kořeninovou
  • způsobu výroby – rychlenou (skleníkovou, pařeništní) a polní
  • délky vegetační doby
  • ranou, poloranou, letní, pozdní

VÝZNAM ZELENINY VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA

Zelenina má vysokou biologickou hodnotu a nízkou energetickou hodnotu. Vysoká biologická hodnota je ovlivněna obsahem vitamínů (C, provitamín A, B 1,2,6, K).
Obsahuje 75 -95% vody a také mnoho minerálních látek – draslík, fosfor, hořčík, železo, sodík, vápník, mangan a silic ( některé mají schopnost ničit bakterie př. česneková).
Zelenina dále obsahuje bílkoviny, sacharidy (škrob, vlákninu, cukry). Dále obsahuje enzymy, barviva, kyseliny, třísloviny a další látky. Vysokou biologickou hodnotu má zelenina pouze v čerstvém a syrovém stavu. Tepelná úprava a dlouhodobé nevhodné skladování snižují biologickou hodnotu.

K zeleninám s vysokou roční spotřebou patří mrkev. Odborníci na racionální výživu zdůrazňují, že by člověk měl denně konzumovat 350g zeleniny, což v celoročním úhrnu představuje 130kg. Toto množství je konzumováno v řadě států a v některých státech, jako je Itálie, Řecko, Španělsko, Turecko vysoce překračováno. V České republice došlo od roku 1989 rovněž k výraznému zvýšení konzumu ze 66kg na současných 83kg. Zásluhu na tom má rozšíření sortimentu a dostatek druhově pestré a čerstvé zeleniny i v zimním období. Zásobování trhu v tomto období je důsledkem zlepšujícího se skladování zeleniny našich producentů a zvláště dovozem ze států s podmínkami, které vyhovují polní produkci zeleniny s krátkou skladovací dobou.

Nemůžeme opomenout ani léčivé účinky některých zelenin, jako např. antiarteriosklerotické účinky červené salátové řepy, česneku, artyčoku, baktericidní účinky česneku, křenu, cibule, diuretické účinky petržele, celeru, vodního melounu, účinky přítomné celulózy na střevní peristaltiku aj.

BYLINKY

Vlivem středozemní kuchyně na naše kuchařské zvyklosti se například bazalka, oregano nebo tymián objevily v mnoha receptech a rozšířily tak staré známé klasické byliny, jako je petrželka nebo pažitka.

Vedle toho dobývají naši tuzemskou kuchyni i exotické bylinky, jako citronová tráva nebo thajská bazalka.

Poptávka spotřebitelů po čerstvých bylinkách stoupá také díky rostoucímu zájmu o zdravý způsob stravování – byliny fungují totiž výborně jako náhražka při vaření bez soli a umělé zesilovače chuti se vedle nich stávají nadbytečnými. A navíc díky nim vypadá řada jídel mnohem lépe a chutněji.

Dneska jsou některé z nich opět vysoce ceněny jako přírodní léčiva – například šalvěj, fenykl nebo anýz (prodávají se sušené nebo také jako bylinné čaje).

BRAMBORY

Brambory patří k nejvšestrannějším potravinám. Dají se připravit na mnoho chutných a zdravých způsobů.

Brambory obsahují téměř všechny minerály a stopové prvky. Naleznete v nich draslík (odvodňuje tělo při nemocech srdce a ledvin, vyplavuje škodliviny), vápník a fosfor (součást kostní tkáně), zinek (pro tvorbu hormonů), niacin, kyselinu listovou (pro krvetvorbu a nervy), ale tím výčet nekončí. Brambory mají značné množství hořčíku, železa, mědi, kobaltu, fluóru, vitaminů skupiny B, kyselinu pantotenovou, vitamin C.

Posilují srdce a krevní oběh, regulují hospodaření vodou v těle, posilují svaly a tkáně, odstraňují zácpu, snižují krevní tlak. Nezralé zelené části brambor obsahují rostlinný jed glykoalkoloid, který se neničí ani vařením, proto příliš naklíčené nebo zelené brambory nekonzumujeme. Při vaření používáme co nejméně vody, aby nedocházelo ke ztrátě vitaminu C a minerálních látek.

ODRŮDY BRAMBOR

Kromě barvy dužniny, barvy slupky a také ranosti brambor přibyl v posledních letech pro výběr odrůd další podstatný parametr, a to varný typ, který udává vlastnosti hlíz po varu, a tím pádem i konzumní použitelnost brambor.

Varný typ A (označovaný zelenou barvou):
Brambory s pevnou, tuhou, jemnou až středně jemnou dužninou po varu, jen velmi slabě moučnaté, nerozváří se ani delší dobou varu. Jsou vhodné především do salátů, pro vaření ve slupce „na loupačku“ a jako příloha.

Varný typ B (označovaný červenou barvou):
Brambory s polopevnou, vlhkou až sušší, jemnou až hrubší dužninou po varu, mírně moučnaté, vařením se částečně rozsypávají. Jsou ideální jako příloha, vhodné především k restování a také do salátů, gulášů, polévek i těsta.

Varný typ C (označovaný modrou barvou):
Brambory s měkkou dužninou po varu, moučnaté, vařením se rozsypávají, snadno se rozvaří. Jsou ideální na přípravu kaší a těsta, výborné jsou pečené ve slupce a v alobalu, hodí se na hranolky, bramborák nebo placky.

Protože jednotlivé varné typy nejsou striktně vymezeny, v obchodech se prodávají i brambory typu A-B nebo B-C. Existuje také typ D, který je však určen pro průmyslové zpracování.